Dětský domov a Mateřská škola speciální
Beroun, Mládeže 1102
Úvodní stránka
Charakteristika
Aktuality
Historie
Kontakt, mapa
Členění
Diagnostika dětí
Náhradní rodinná péče
Metody práce
Pomůcky a hračky
Pomáhají nám
Spolupracují s námi
SPC
Náhradní rodinná péče

„Dítě není žádná rukavice, která by se mohla přehazovat a vyměňovat,
jak koho napadne"
nejvhodnější formu náhradní rodinné péče je třeba důsledně zvážit!!!


NRP má u nás několik forem:
Osvojení:
  1. zrušitelné, tj. osvojení 1.stupně
  2. nezrušitelné, tj. osvojení 2.stupně
  3. mezinárodní osvojení
Pěstounská péče:
  1. individuální
    1. příbuzní, mohou být prarodiče nebo jiní
    2. cizí osoby (klasická PP jako dlouhodobé řešení)
  2. skupinová
    1. zařízení pro výkon PP (pěstounské páry)
    2. SOS dětské vesničky (matka-pěstounka)

Osvojení - Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná práva i povinnosti, jako by byli jeho rodiči. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojeným dítětem a jeho původní rodinou osvojením zanikají. Osvojením, a to bez zřetele k tomu, jde-li:

  • o osvojení prvního stupně, či druhého stupně, vzniká mezi osvojencem a osvojitelem takový obdobný poměr, jako je mezi pokrevními rodiči a nezletilými dětmi. Osvojiteli se tak dostává obdobných práv a povinností, jež mají rodiče při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči
  • o jeho zdraví, o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, dále při zastupování dítěte a konečně při správě jeho jmění.

    Zvláštností nezrušitelného osvojení je, že soud při něm na návrh osvojitele rozhodne, aby byl osvojitel zapsán v matrice místo rodiče osvojence. V důsledku toho jsou osvojitelé uváděni jako rodiče dítěte v rodném listě dítěte. Pro nezrušitelné osvojení je stanovena minimální věková hranice osvojovaného dítěte jeden rok. Toto osvojení nelze zrušit. Trvá tedy i tehdy, když se např. ukáže až později, že dítě trpí nějakou vývojovou poruchou. Osvojitelé tedy spojují definitivně a navždy svůj osud s osudem tohoto dítěte.

    Na rozdíl od rozhodnutí soudu, jímž se vyslovuje pouze osvojení zrušitelné a dále, že osvojenec bude mít příjmení osvojitele.

    O osvojení rozhoduje soud a před jeho rozhodnutím musí uplynout nejméně tři měsíce, po které zájemce pečuje o dítě na své náklady. Říká se tomu „předadopční péče".

    Osvojit lze pouze dítě nezletilé, je-li mu osvojení ku prospěchu. Osvojit dítě může manželská dvojice, manžel nebo manželka rodiče dítěte i osamělá osoba. Při dnešním nedostatku dětí právně volných a fakticky k adopci vhodných mají osaměle žijící osoby jen malou naději, že by mohli dítě do osvojení získat. Největší naději na získání dítěte mají manželské dvojice.

    Zákon říká, že osvojení je možné za předpokladu, že bude plnit svoje společenské poslání.

    Osvojení dětí do ciziny a z ciziny ( mezinárodní osvojení )
    Tato forma náhradní rodinné péče je možným řešením v případě, že se pro dítě nedaří najít náhradní rodinu v zemi původu. Mezinárodní osvojení je upraveno „Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení". V České republice vstoupila tato úmluva v platnost 1.6.2000 a spolu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, umožňuje osvojení dětí do ciziny a z ciziny.

    Orgánem, který je za osvojení dětí do zahraničí odpovědný, je v České republice „Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí" v Brně.

    Pěstounská péče (dále jen PP) - je státem garantovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Dítě může být svěřeno do PP fyzické osobě nebo do společné péče manželů. Jediným rozhodujícím činitelem z hlediska právního je tu zájem dítěte. Svazek pěstounů s dítětem je podstatně volnější, než je tomu při osvojení.

    Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech, k výkonu mimořádných záležitostí, jako je např. vyřízení cestovního dokladu, žádá o souhlas zákonného zástupce dítěte. Pěstounskou péčí nevzniká příbuzenský vztah dítěte s pěstouny a jejich příbuznými.

    PP vzniká rozhodnutím soudu. Z vážných důvodů může soud rozhodnout také o zrušení PP. Soud je také oprávněn stanovit pěstounovi povinnost podávat o výkonu PP pravidelné zprávy soudu. Dítěti v PP zůstává nejdříve příjmení po vlastních rodičích, později je však možno zažádat na matrice o jeho změnu. Také styk původních rodičů s dítětem není vyloučen, v některých případech však může být rozhodnutím soudu podstatně omezen.

    V praxi se uplatňují dva typy PP:
    individuální pěstounská péče
    probíhá v běžném rodinném prostředí, tj. s pěstounkou a pěstounem, kteří většinou mají své vlastní děti nebo již děti vychovali.
    skupinová pěstounská péče
    probíhá v „zařízeních pro výkon pěstounské péče", což jsou velké pěstounské rodiny, někdy i s vlastními dětmi pěstounů a dalšími dětmi přijatými.

    Jiným takovým zařízením pro výkon PP jsou SOS dětské vesničky, kde je pěstounskou péčí pověřena sama matka-pěstounka. Tato matka se svěřenými dětmi bydlí v samostatném domečku. Skupina 10-12 takových domečků představuje Vesničku. Rodinu v domečku tvoří tedy matka a zpravidla 6 a více dětí různého pohlaví a věku. Často jsou to sourozenci pocházející z jedné vlastní rodiny, která z nějakého důvodu ve svých funkcích selhala.

    Na rozdíl od osvojení zaniká pěstounská péče dosažením zletilosti dítěte, tj. v 18ti letech. Pěstounská péče je upravena v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
    ve znění pozdějších předpisů (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče,
    o zařízení pro výkon pěstounské péče), v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dávky pěstounské péče).

    Poručenství - novela zákona o rodině vnesla do právní úpravy staronový institut poručenství. Soud stanoví dítěti poručníka v případě, že:
  • rodiče dítěte zemřeli,
  • byli zbaveni rodičovské odpovědnosti,
  • byl pozastaven výkon jejich rodičovské odpovědnosti nebo
  • nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
    Poručník je zákonným zástupcem dítěte. Mezi ním a dítětem však ze zákona nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem. Zákon stanoví rozsah práv a povinností poručníka k dítěti takto: výchova dítě, zastupování dítěte, správa majetku dítěte. Výkon této funkce je pod pravidelným dohledem soudu, poručník podává soudu zprávy zpravidla v ročních intervalech.

    Opatrovnictví - je další užívaný pojem v náhradní rodinné péči. O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud usnesením, v němž vymezí rozsah jeho práv a povinností vůči dítěti. Opatrovník vykonává pouze některá rodičovská práva stanovená soudním rozhodnutím - není však zákonným zástupcem dítěte.

    Opatrovník ve srovnání s poručníkem nahrazuje rodiče pouze v omezeném rozsahu, dílčím způsobem vykonává některá práva a povinnosti rodičů.

    Volně čerpáno z knihy Osvojení a pěstounská péče, Matějček Zdeněk a kol.



    NRP u nás ve školce

    V loňském roce se podařilo umístit 2 děti do náhradní rodinné péče (2007) a dále pak se nám podařilo navázat kontakt s další rodinou, která projevila zájem o poskytnutí zázemí dalšímu dítěti z naší školy.
    V těchto případech se snažíme organizovat setkávání potenciálních rodičů s dítětem nejprve v areálu Dětského domova a později i v dalších, náročnějších podmínkách tak, aby oboustranné přijetí proběhlo co nejúspěšněji.

     
    		•